Výšková stupňovitost v Evropě

Přirozená vegetační pásma jsou na mnoha místech přerušena horskými pásmy. Podnebí se totiž nemění jen směrem od rovníku k pólům, ale i s nadmořskou výškou. S rostoucí výškou klesá průměrná teplota vzduchu a asi do 2500 m n. m. roste úhrn srážek. Výšková stupňovitost je dobře patrná ve vysokých pohořích, avšak je značně asymetrická, protože je ovlivňována směrem pásem a orientací svahů vůči slunci a větru. Vlivem nadmořské výšky se samozřejmě mění i rostlinstvo a živočišstvo. Vytváří se tak přírodní krajiny výškových stupňů.

V Evropě rozlišujeme tyto výškové vegetační stupně:

Nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny.

Stupeň pahorkatin (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily dubové a dubohabrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými monokulturami.

Podhorský stupeň vrchovin (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a bukojedlové lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami.

Horský stupeň (1000 - 1300 m n. m., v Karpatech do 1500 m n. m., v Alpách do 1800 m n. m.) - přirozený vegetační kryt tvoří smrkové lesy.

Subalpínský stupeň (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují kosodřeviny - nachází se zde ojedinělé borovice, modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes pastviny.

Alpínský stupeň (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost.

Subnivální (podsněžný) stupeň (2200 - 2500 m n. m.) - má ráz mrazové pouště bez vegetace, pokryté úlomky hornin a hlínou.

Nivální (sněžný) stupeň (nad 2500 m n. m.) - je to stupeň věčného ledu a sněhu. Nachází se nad sněžnou čarou. Krajinu tvoří jen holé štíty a horské ledovce.