V Evropě existují čtyři krajinné pásy (arktický, subarktický, mírný a subtropický) a řada přírodních krajin.

Arktickému pásu, pro nějž jsou příznačné trvale nízké teploty a jen málo srážek, náleží Severní ledový oceán a ostrovy asi nad 70° s. z. š.. Přírodní krajinou je zde trvale nehostinná polární mrazová poušť. Vegetaci tady tvoří jen velmi houževnaté rostliny, tj. řasy, mechy a lišejníky. Život se soustřeďuje do moří a na pobřeží. Mořský plankton je totiž základním zdrojem potravy pro všechny živočichy této oblasti.

Subarktický pás, který se vyznačuje dlouhou a chladnou zimou, krátkým a poměrně teplým létem a velkými rozdíly teplot v průběhu roku, se nachází mezi severním polárním kruhem a 70° s. z. š.. Patří sem tedy severní pobřeží Evropy. Srážky jsou zde malé, prší hlavně v létě. Přírodní krajinou v tomto pásu je tundra a lesotundra. Na severu je tundra lišejníková, mechová a bylinná. Jižněji postupně přechází v křovinatou tundru. Vegetaci tvoří trávy, drobné keře a zakrslé břízy. Zvířena je druhově chudá. Žijí zde např. sobi, lišky polární, lumíci, medvědi lední, zajíci běláci, pižmoni severní, tuleni grónští, velryby grónské, rosomáci, sovice sněžní a bělokuři. Většina savců má v zimním období bílou srst. Směrem na jih se tundra mění na lesotundru, v níž se skupiny stromů mění v souvislé lesy. Je zde také trvale zmrzlá půda (permafrost).

Mírný pás se rozkládá od 42° s. z. š. až k polárnímu kruhu. Příznačné je pro něj střídání čtyř odlišných ročních dob a velká proměnlivost počasí, která souvisí s intenzivní cyklonální činností. Lze v něm rozlišit podnebí přímořské (oceánské) a vnitrozemské (kontinentální). Zatímco západní pobřeží má teplou, velmi vlhkou zimu a vlhké léto, vnitrozemské oblasti mají teplé léto a studenou zimu. V oblasti mírného podnebného pásu se vyvinuly souvislé lesní porosty. Na severu jsou jehličnaté (této přírodní krajině říkáme tajga) a ty postupně přechází ve smíšené až opadavé listnaté lesy. Lesy mírného pásu se vytvořily tam, kde je dostatek srážek (přes 500 mm/rok). Typickou dřevinou je např. smrk, modřín, bříza, lípa, buk, dub. Z živočichů se zde vyskytují medvědi hnědí, vlci, lišky, rysi, jeleni, srnci, zubři, prasata divoká, zajíci polní, ježci, volavky, čápi a tetřevi. Se snižujícím se množstvím srážek přecházejí lesy na jihovýchodě Evropy v lesostepi, v nichž se listnaté lesy střídají s travnatými porosty. Ve vnitrozemských oblastech mírného pásu s kontinentálním podnebím, ve kterých nedostatek srážek znemožňuje růst stromů, vznikly stepi se suchomilnou travou. Lesostepi a stepi se vyvinuly v rozsáhlých rovinatých oblastech Evropy (hlavně v povodí dolního toku Dněpru, Donu a Volhy). Typickými živočichy pro ně jsou sysli a křečci. Stepi u Kaspického moře přecházejí v polopouště. Oblast mírného pásu je vhodná k intenzivnímu zemědělství. Rozšířené je především pěstování obilnin.

Subtropický pás se nachází ve středomořské oblasti. Typické pro něj je horké, suché léto a mírná, vlhká zima. Zvláštním typem přírodní krajiny, který se tady vyvinul, jsou vždy zelené tvrdolisté lesy a křoviny středomořského typu. Nepůvodním křovinným porostům se říká macchie a v oblasti Jadranu šibljak. Flora zde je přizpůsobena suchu, zdejší stromy mají silnou kůru, která brání výparu vody, a široké koruny. Z původní vegetace se zachovaly bukové lesy. Středomořská oblast je velmi vhodná pro zemědělství. Ve velkém se pěstuje zelenina, vinná réva, olivy, obilniny. Na Pyrenejském poloostrově je rozšířené pěstování korkových dubů a výroba korku.

Přirozenou skladbu bioty v Evropě však člověk svou činností značně porušil. Nejvíce do přírody zasáhl vykácením lesů a rozoráním stepí. Původní lesní a stepní krajina tak byla na velkých plochách přeměněna v tzv. kulturní step.